V tisku je více než kde jinde důležité, aby barvy na papíře odpovídaly barvám, které klient vidí na monitoru. Napomáhá k tomu závazný systém barevných referencí. Jak jej však efektivně uvést v praxi? Rady a tipy nám napsala osoba nejpovolanější – Jan Smékal, nezávislý konzultant v oboru kalibrace ofestového tisku a implementace ISO standardů do praxe. A věřte, že když si dáte pozor na některé zásadní věci, nemusíte mít z kalibračních procesů obavy.
Seznamte se se standardizací
Stručně řečeno: Standardizace je o tom, aby se grafik s tiskárnou nemusel složitě domlouvat o barevnosti zakázky, ale vše bylo jasně dané a podložené závaznými referencemi. A není to vůbec složité. Ofsetová tiskárna má svůj tiskový stroj kalibrován na shodu s barevností pospanou v referenci Fogra39L a v normě ISO 12647-2. Jak to provedla, jak si tuto kalibraci udržuje, jak toto měří – to je jen a jen na ní. A grafik, výtvarník, reklamní agentura pak má poměrně snadnou úlohu při přípravě tiskový dat – v aplikacích Adobe si zvolí tu samou referenci Fogra39L a to pomocí ICC profilu ISOcoated_v2 nebo Coated_Fogra39L. Pak jsou CMYK tisková data připravována pro tu správnou barevnost, aniž by se obě strany musely vidět nebo složitě domlouvat, jak zakázku provést, jaké separace jsou správné, či jaká je výsledná barevnost. Pardon, na jedné věci se musejí domluvit a tou je použitý materiál, pro který reference Fogra39L platí – tím je lesklý nebo matný natíraný papír, lidově lesklá nebo matná křída.
Takže první krok je splněn, zadavatel si pro realizaci své zakázky zvolil ofsetovou tiskárnu, která má provedeny kalibrace podle normy ISO 12647-2 a má toto podloženo certifikátem uznávané autority.
Není nad precizní nastavení
Asi nejdůležitějším programem pro práci s fotografií je Adobe Photoshop. Ukážeme si tedy na něm, jak má vypadat správné natavení pro práci s barvou podle reference Fogra39L.
Prvním krokem, který ale většinou mají všichni správně, je nastavení barev, tedy tzv. pracovních prostorů RGB a CMYK. Je to stokrát omleté pravda: Do položky RGB vložit ICC profil sRGB nebo Adobe RGB podle toho, v jaké barvovém prostoru přijímáte data, v položce CMYK pak musíte mít ICC profil ISOcoated_v2 nebo Coated_Fogra39L. To zaručí správnou přípravu tiskových CMYK dat.
Ale pozor, výše uvedené nastavení barev bohužel nezaručí správný náhled barev na monitoru, podle kterého se grafik orientuje při retuších a barevných úpravách fotografií. Abyste viděli korektní barvy na monitoru, musíte si zapnout náhled na monitoru (což je v menu Zobrazení) a nastavit si v něm nejenom cílový barvový prostor Fogra39L, ale zejména to, aby simuloval jak „bílou“ barvu papíru, tak i nedokonalost černé tiskové barvy. Jakmile se tyto dvě volby aktivují, obraz na monitoru jakoby zešedne a je méně kontrastní – do obrazu se přidá šedý nádech papíru i reálné chování černé tiskové barvy, typické pro ofsetový tiskový proces.
Kvalitní monitor a jeho kalibrace
První podmínkou, abyste na monitoru viděli to samé, co v tisku, je použít kvalitní monitor a správně jej nakalibrovat. Oblíbenou „polopravdou“ je, že RGB barevný prostor je větší než CMYKový tiskový prostor. To ale platí jen částečně: Ano, RGB prostor je výrazně větší než CMYK v oblastech odstínů červených, zelených a modrých, ale naopak nedostačuje v oblastech barvy Cyan a Yellow, tedy tam, kde je to pro tisk velmi důležité. Jediný RGB prostor, který o tyto dvě oblasti pokrývá, je Adobe RGB, z čehož plyne, že pro správnou simulaci CMYK barvového prostoru definovaného pomocí Fogra39L musíte mít monitor s tímto rozsahem. Monitor s jakýmkoliv menším rozsahem deformuje zobrazení tiskových barev.
A druhou podmínkou je správná kalibrace monitoru. Tady je pomoc celkem snadná. Grafické monitoru s rozsahem Adobe RGB jsou většinou vybaveny jak hardwarovou kalibrací, tak i programy pro její provedení a často i integrovanou měřicí sondou. Pak stačí zadat cílové parametry kalibrace a tyto programy si snadno poradí samy. Z „monitorové“ ISO normy 12646:2015 stačí snad zmínit jen ty zásadní cílové hodnoty: jas nastavit na 120-160 cd/m2, bílý body D50 nebo výše (doporučuje se cca 5500 k), gamma na 2,2. Po kalibraci pak si lze nechat spustit proces certifikace, kdy na monitoru se zobrazí celých 72 polí barevné škály, které se změří a porovnají s referencí, typicky Fogra39L. Výsledkem je certifikát, že monitor zobrazuje barvy věrně, s téměř nulovou tolerancí.
Zapomínat na okolí se nevyplácí
Vypadá to, že po úspěšné certifikaci monitoru zavládne spokojenost, protože je měřením ověřeno, že barvy zobrazené na monitoru se shodují s referencí Fogra39L. Bohužel spokojenost vystřídá rozladění, když si necháte reálně zobrazit fotografii na monitoru a chcete ji srovnat s tiskem či digitálním nátiskem. Ale pozor, problém není způsoben ani monitorem, ani nátiskem či tiskem. Problémem je okolní prostředí – vaše oko není měřicí přístroj, který se dotýká obrazovky, na které je barvě správně zobrazena, vaše oko je cca 50 cm od monitoru a je ovlivněno nejenom tím, co monitor reálně ukazuje, ale i osvětlením, které je v okolí monitoru. Takže shrnuto: abyste viděli na monitoru to samé co na tiskovině či nátisku, musíte (podle normy ISO 14861:2015):
1. Okolo monitoru mít zajištěno správné osvětlení D50 se světelným tokem 200-300 luxů (poměrně šero). Žádné jiné světlo nesmí k monitoru pronikat (monitor musí mít kšilt, všechna okna zatemněna a další zdroje světla vypnuty).
2. Vedle monitoru musí být umístěn lightbox, do kterého tiskovinu vkládáte, s korektním zdrojem světla D50 a s přesně nastavenou intenzitou osvětlení 500 luxů (ligthbox musí mít tzv. dimmer, neboli stmívač, a tuto hodnotu musíte přesně změřit a nastavit).
3. Veškeré předměty okolo monitoru a zejména stěny místnosti musejí být vyvedeny v neutrálně šedé barvě.
Po splnění těchto tří jednoduchých podmínek můžete očekávat, že na monitoru uvidíte to samé, co vám bude zhotoveno ofsetovým tiskem.
![smekal]()
Jan Smékal – www.standardizace.cz
Jmenuji se Jan Smékal, nezávislý odborný konzultant, a již více než 10 klet se zabývám procesními kalibracemi ofsetových tiskových strojů a implementaci grafických ISO norem do tiskové praxe. Za tu dobu jsem nakalibroval desítky ofsetových tiskových strojů v mnoha českých a slovenských tiskárnách, vystál jsem si stovky hodin u ovládacích pultů ofsetových tiskových strojů a proseděl tisíce hodiny nad měřením a vyhodnocováním tiskových archů. Mé zkušenosti a odborné znalosti byly ohodnoceny švýcarským institutem UGRA, u kterého jsem po úspěšném složení zkoušek získal certifikát UGRA PSO Expert (PSO je Process Standard Offsetprint)
